naše radosti a strasti

Bůh je Láska

21. 12. 2016 20:45

Přípravy na Vánoce gradují. Blížící se termín, který nejde posunout, negativně působí na moje nervy. A na tatínkovy síly :D Ten začíná být značně unaven, což ještě více negativně působí na moje nervy :D

Naše třetí dítko se 9 dní před vánocemi naučilo chodit :) třikrát hurá :) začalo tu být pořádně živo. Zlomilo se mi několik dětských zámků na šuplíkách, kde je spoustu, ale spoustu věcí. To se pozná hlavně tehdy, když to naše nejmladší všechno vyháže na zem :) Pak ta zem ani nejde vidět.

Nemám nic napečeno. Ale ano, měla jsem, ale to už je snědeno :D Ale pustila jsem se do výroby oblíbeného tatínkova karamelového řezu. Taky jsem vyprala 5 praček, trochu poklidila kuchyň, ráno zašla na roráty, rozvezla děti do škol, zajela s autem na technickou, přepadla naše nové knihkupectví Hosana, udělala kokosové pusinky, dovezla nejstarší dcerku do baletu, skočila do lékárny pro vincentku, protože dnes nám přišel inhalátor. Připravila jsem si karamelový krém, odvezla jsem manžela a další jeho kolegy na večírek, dala jsem ohřát párky. Ty už jsme dlouho neměli a děti je mají moc rády. A je to jídlo, ke kterému není potřeba pečivo :D aspoň naše děti na něj ani nesáhnou... Babička odešla na vinše k sousedům.. a jak tak uprostřed toho chaosu, na který jsem se těšila, protože nedávno jsem taky na děti zůstala sama, tchánovci i manžel zmizeli a bylo to moc fajn, večeříme ty párky, došel mi chleba! Vstanu, že si ukrojím ještě krajíček a ejhle! víte, jak nejmladší vyházela šuplíky a já je se staršími uklízela? Tak jednu špičku na krémy s pěti hroty jsme přehlédli! Ale moje noha ji bezpečně našla. Vzali jsme to sportovně. Nejstarší si ráda hraje na doktorku. Zkušeně mi ránu omyla, vydezinfikovala, zalepila. Za odměnu smějí koukat na pohádku.

A nejmladší se zatím nerušeně kouká v koupelně na kapra... Teda to jsem si já myslela, že tam dělá! Vlastně se nerušeně hrabala v koupelnové skříňce! Přesně v té, jak tam má tatínek serepetičky na holení.... Víte, nezvládám všechno. Nejsem supermáma, jsem vlastně superzapomnětlivka, superslibotechna, superkecka, supervšechnovždyckyvím..... A tak se vždy zachvěju nad Boží Láskou k nám, zaplaví mě vděčnost. Protože zatímco já téměř nic nezvládám, Bůh zvládá vše. A zázračně ochraňuje ty moje mrňousky. A já mu za to moc děkuju. 

Onehdá si děti chtěly hrát na bazén. Nevinná hra, viďtě. V pokojíčku, kde není žádná voda.... Shodili na zem velkou matraci a na ní plavali :) My všichni byli roztroušení jinde po bytě. Bylo u nás dusno. Málokdy si s manželem vjedem do vlasů, ale zrovna ten den se to stalo, vlastně večer předtím. Měla jsem moc práce, přemítala jsem nad tím co mi ve vzteku manžel vyčítal. Měl pravdu. Vlastně jsem ho díky té hádce měla ráda ještě víc - konečně mi ukázal v čem chybuju, jak mu ubližuju, vím na čem můžu pracovat... Posílala jsem mu požehnání do práce... A děti si nerušeně plavaly... A když jsem v záplavě práce proběhla kolem a jen nakoukla, zjistila jsem, že jsou dost fikané.. Zaply žehličku a postavily ji na matraci. Prý aby měly bazén vyhřívaný..... A víte co, zatímco jsem několik hodin předtím brblala manželovi a byla pěkně naštvaná, Bůh asi na půl hodiny pokazil naši žehličku! Protože ona fungovala předtím, funguje teď, ale nefungovala tu půlhodinu, co si s ní děti vyhřívaly bazén.... A tak zase mohu říct díky Bohu!

Zobrazeno 1023×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona signály.cz